Bengalúr
| Bengalúru ಬೆಂಗಳೂರು Bengalúru | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 12°58′45″ s. š., 77°35′29″ v. d. |
| Nadmořská výška | 920 m n. m. |
| Stát | |
| Svazový stát | Karnátaka |
Bengalúru | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 741 km² |
| Počet obyvatel | 12 327 000 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 16 635,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Padmáváthí G |
| Vznik | 1537 |
| Oficiální web | gba |
| Telefonní předvolba | +91-(0)80 |
| PSČ | 560000–560107 |
| Označení vozidel | KA |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bengalúr,[2] oficiálně Bengalúru (kannadsky ಬೆಂಗಳೂರು
Bengalúru) je hlavní město jihoindického státu Karnátaka. Do roku 2006 se jako oficiální název města používala poangličtěná podoba Bangalore. S počtem obyvatel (v roce 2011) přes 8,5 milionů je to třetí nejlidnatější město v Indii a nejlidnatější v jižní Indii. Nachází se poblíž středu Dekánské plošiny, v nadmořské výšce 900 m. Město je díky svým parkům a zeleni známo jako „zahradní město“ a coby hlavní centrum a vývozce IT služeb v zemi bývá přezdíváno „Silicon Valley Indie“.
Bengálúru je jednou z nejrychleji rostoucích metropolí v Indii. V roce 2023 se odhadovaný hrubý domácí produkt metropolitní oblasti pohyboval ve výši kolem 360 miliard dolarů, která je tak jednou z nejproduktivnějších metropolitních oblastí Indie. Město je významným centrem informačních technologií a je trvale řazeno mezi nejrychleji rostoucí technologická centra světa.
Bengalúru také hostí několik institutů národního významu v oblasti vysokoškolského vzdělávání.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Poloha
[editovat | editovat zdroj]Bengalúr leží v jihovýchodní části jihoindického státu Karnátaka. Leží v průměrné nadmořské výšce 920 m, na 12,97° s. š. a 77,56° v. d. Zaujímá plochu 2190 km².
Nejvyšším bodem je Doddabettahalli s 962 m.
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Bengalúr leží v tropickém podnebném pásu. Zimní teploty jen zřídka klesají pod 12 °C a letní teploty málokdy překračují 38 °C. Monzuny začínají v polovině dubna. Nejvlhčími měsíci jsou (v pořadí) srpen, září a říjen. Letní vedra jsou zmírňována častými bouřkami a příležitostnými větrnými bouřemi způsobujícími výpadky proudu a místní záplavy. Většinou se déšť objevuje pozdě odpoledne, večer nebo v noci, déšť před polednem je vzácností.
Vodní hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Městem protéká řeka Vršabhávatí, menší přítok řeky Arkávatí. Bengalúr má i několik sladkovodních jezer a vodních nádrží, z nichž největší jsou nádrž Madivala, jezero Hebbal, jezero Ulsoor a nádrž Sankey.
Na jihovýchodě města se nachází extrémně znečištěné jezero Bellandur. Kombinace splašků a nečištěného chemického odpadu z továren vedla v květnu 2015 k jeho samovznícení.[3]
Kanalizace
[editovat | editovat zdroj]Většinu odpadní vody z města společně odvádějí řeky Vršabhávatí a Arkávatí. Kanalizační systém, postavený v roce 1922, pokrývá 215 km² města a je napojen na pět čistíren odpadních vod situovaných v okrajových částech města.
Pitná voda
[editovat | editovat zdroj]Pro zásobování města vodou nechal v 16. století Kempe Gowda I postavit mnoho nádrží. Ve 20. století byly postaveny vodní nádrže v Nandi Hills. V současné době[kdy?] Bengalúr (při potřebě zásobování 8,5 milionů obyvatel) závisí na nádržích v povodí řeky Kávérí a na dodávkách vody z řek Vršabhávatí a Arkávatí. Bengalúr čerpá celkem 800 milionů litrů vody denně, což je více než kterékoli jiné indické město,[4] přesto se, především přes léto, město potýká s nedostatkem vody.
Znečištění vzduchu
[editovat | editovat zdroj]Bengalúr je řazen do kategorie se středním znečištěním vzduchu, v porovnání s dalšími velkými indickými městy jako Dillí nebo Kalkata, která jsou zařazena do kategorie s těžkým znečištěním.[5]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Město se prudce rozvíjí a veřejná doprava tomuto růstu nestačí. Téměř veškerá nákladní doprava se děje po silnici a protože nefunguje odvoz odpadků, které se často spalují na místě, je znečištění vzduchu značné. Veřejnou dopravu tvoří množství přeplněných a často zastaralých autobusů a od roku 2011 také metro (výstavba zahájena v roce 2007). Od června 2017 jsou v provozu dvě linky (fialová a zelená), v celkové délce 77 km (z toho 8,8 km v tunelu) se 68 stanicemi. Metro je v provozu mezi 6. a 22. hodinou, interval 3 až 15 minut. Ve stavbě je druhá fáze se třema novými linkami (modrá, růžová, žlutá) v celkové délce 95 km s 63 stanicemi. Průměrná rychlost činí 35 km/h, v roce 2023 metro přepravilo 233 milionů osob.
Ulice města jsou ve špatném stavu a neustále blokované dopravními zácpami, takže cesta přes město, například na letiště, může trvat i čtyři a více hodin. Nejrozšířenějším dopravním prostředkem jsou skútry a motorové rikši, kterých je v Bengalúru víc než v kterémkoli jiném městě na světě.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Z archeologických nálezů vyplývá, že k lidskému osídlení oblasti došlo již v roce 4000 př. n. l. První zmínka názvu „Bengalúru“ se vyskytuje v starokannadském nápisu z roku 890 n. l. (v chrámu Nágéšvarově). Na počátku 11. století se město stalo součástí říše Čólů. V pozdním středověku byl region součástí království Hojsalů a poté Vidžajanagarské říše. V roce 1537 n. l. založil vidžajanagarský guvernér Kempegauda I. pevnost, jež se stala základem starého města Bengalúru. Po pádu Vidžajanagarské říše vyhlásil Kempe Gauda nezávislost a jeho nástupci město rozšířili. V roce 1638 n. l. porazila armáda sultanátu Bídžápur Kempegaudu III. a město se stalo džágírem (feudálním statkem) Šáhádží Bhónslého. Mughalové později dobyli Bengalúru a prodali ho mahárádžovi Maisúru Čikka Dévarádžovi z dynastie Odejarů (anglicky Wadiyar). Po smrti Kršnarádži Odejara II. v roce 1759 se Haidar Alí zmocnil maisúrského království a s ním i správy Bengalúru, která následně přešla na jeho syna Tipu Sultána.
Město Bengalúru bylo během Anglo-Maisúrských válek dobyto Britskou Východoindickou společností a stalo se součástí jí podřízeného Knížecího státu Maisúr (anglicky psáno Mysore). Administrativní kontrola nad městem byla vrácena Kršnarádžovi Odejarovi III, tehdejšímu mahárádžovi Maisúru. V roce 1809 n. l. Britové přesunuli do města svou vojenskou posádku a založili kantonment mimo staré město. Po nezávislosti Indie v roce 1947 se Bengalúru stalo hlavním městem indického státu Maisúr, který byl rozšířen v roce 1956 a následně v roce 1973 přejmenován na Karnátaku.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Minsk, Bělorusko (1973)
Cleveland, USA (1992)
San Francisco, USA (2008)
Čcheng-tu, Čínská lidová republika (2013)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online.
- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd.. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011 tisk. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 19, 122.
- ↑ V Indii hoří zamořené jezero, jedy z továren se po letech vznítily. iDNES.cz [online]. 2015-05-20 [cit. 2025-02-18]. Dostupné online.
- ↑ „Thirsty Bangalore seeks divine help“. Hindustan Times. 2006. HT Media Ltd. 9 June 2003.
- ↑ Panwar, Sharma. „Air Quality: Status And Classification Of Cities Based on Indicators“ Archivováno 16. 3. 2007 na Wayback Machine.. Tata Energy Research Institute. 8. prosince 2004
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bengalúru na Wikimedia Commons