Fiat CR.42
| Fiat CR.42 Falco | |
|---|---|
Fiat CR.42 | |
| Určení | stíhací letoun |
| Původ | Itálie |
| Výrobce | Fiat Aviazione |
| Šéfkonstruktér | Celestino Rosatelli |
| První let | 23. května 1938[1] |
| Zařazeno | 1939[2] |
| Vyřazeno | polovina 50. let 20. stol.[3] (AM) |
| Uživatel | Regia Aeronautica Luftwaffe, Flygvapnet |
| Vyrobeno kusů | 1780 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fiat CR.42 Falco byl italský stíhací letoun používaný v době druhé světové války. Společně se sovětským letounem I-153 je hodnocen jako nejlepší dvouplošný stíhací stroj vůbec.
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]Fiat CR.42 vznikl v druhé polovině třicátých let. Přesto, že docházelo již k projektům jednoplošných strojů, firma Fiat navázala na úspěchy letounu CR.32, který slavil úspěchy ve španělské občanské válce. Nový stroj byl zalétaný 23. května 1938 a měl poměrně solidní výkony. Vykazoval výkony zatím jen o málo nižší než u nejnovějších konkurentů.
Varianta CR.42AS (Africa Settentrionale) byla určena pro severoafrické bojiště s protiprachovými úpravami a závěsníky pro dvě 100 kg pumy pod spodním křídlem a hlavňovou výzbrojí tvořenou dvěma nebo čtyřmi kulomety ráže 12,7 mm. Noční stíhací CR.42CN Falco byl opatřen tlumičem plamenů na výfucích. Stroj s označením ICR.42 byl experimentálně opatřen dvojicí plováků a CR.42DB s německým řadovým kapalinou chlazeným motorem Daimler-Benz DB 601A. Celkem bylo do roku 1942 vyrobeno 1780 kusů.
Bojové použití
[editovat | editovat zdroj]
Fiat CR.42 se od listopadu 1939 používal nejen v Itálii, ale vyvážel se též do Belgie, která odebrala v období leden až květen 1940 34 stroje. Maďarsko od prosince 1939 do června 1940 odebralo 40 letounů a Švédsko v letech 1940 až 1941 72 CR.42 s motory Bristol Mercury. Po vypuknutí války bojovala letadla nad jižní Francií, kde měla poměrně malé ztráty. Jiná situace však nastala, když bylo 50 strojů CR.42bis Regia Aeronautica nasazeno v rámci Corpo Aereo Italiano v období říjen 1940 až leden 1941 v bitvě o Británii ze základen v Belgii. Zde byly jejich úspěchy nevalné a tak byly dvouplošníky staženy ze západní Evropy do Středomoří, kde se proti britským Gladiatorům prosazovaly podstatně úspěšněji. V Libyi zaznamenaly dokonce 151 vítězství oproti 41 bojovým ztrátám. Letouny CR.42 si vedly docela obstojně i proti řeckému letectvu, prosazovaly se i proti zastaralým britským strojům používaným v Severní Africe a na Maltě. Používány byly i na východní frontě v řadách maďarského letectva. Koncem války je dokonce používala i Luftwaffe jako světlomety vybavenou noční stíhačku či lehký bitevník.
Po válce v Itálii ještě létaly dvoumístné cvičné CR.42B s prodlouženým trupem.
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
