Kaštel
Kaštel (též kaštěl) je počeštěná podoba slovenského termínu kaštiel, který označuje specifický typ venkovského šlechtického sídla na Slovensku.[1]
Pro slovenské kaštiele by čeština mohla použít označení zámek, ale nejde přímo o synonyma. Kaštely charakterizuje specifická stavební dispozice, kterou zachovávají i stavby z doby barokní a pozdější.[1] Slovenský výraz zámok není významově shodný s českým výrazem zámek. V odborné literatuře je zámok považován za významově přesně neohraničené synonymum pro hrad na Slovensku.[2] (Obecně to však neplatí, např.renesančně-barokní Haličský zámok má dispozice kaštelu, naproti tomu secesní Kunerad bývá označován jako zámok i kaštiel.)
Kromě kaštelů jsou na Slovensku ještě skromnější šlechtická sídla, zpravidla venkovská, nazývaná kurie.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Název se vyvinul z latinského slova castellum , jež původně označovalo drobnou římskou pevnost a v různě pozměněné podobě (kastel, kaštel, kaštiel, kastély) se přeneslo na středověká i novověká sídla, která se mohla lišit velikostí nebo přítomností či nepřítomností opevnění.[3] I slovenské kaštely jsou sídla opevněná i neopevněná.
Kaštely vznikaly od období renesance, kdy nahradily gotické hrady. Měly především reprezentační a obytnou funkci, zpočátku ale také plnily funkce obranné. Stavěly se převážně v rovinatém terénu. Základním dispozičním tvarem byl čtverec či obdélník s vnitřním nádvořím a nárožními věžemi, které mohly být okrouhlé nebo čtyřhranné. Od 17. století ztratily stavby pevnostní charakter, ale i v době baroka si kaštely zachovaly obdobný půdorys.[1] Svou dispozicí odpovídají hradům kastelového typu, které se stavěly v jiných částech Evropy v době gotické, ale kaštely nemají pevnostní ráz. Některé formální znaky zůstaly zachovány i v pozdější době, např. mohutné věže a brány, nárožní bašty a arkýře, ozdobné atiky a střílny. Barokní a klasicistní kaštely jsou obvykle obklopeny parkem. Klasicistní kaštely mívají uprostřed hlavního průčelí sloupový portikus s tympanonem, po boku hlavní budovy nižší hospodářská křídla, zahradní průčelí navazuje výhledem na park.
Příklady
[editovat | editovat zdroj]Některé kaštely vznikly renesanční přestavbou na základech z doby gotické. K nejstarším patřil goticko-renesanční kaštel Parížovce, který byl při výstavbě přehrady Liptovská Mara před zatopení zdokumentován a zčásti rozebrán a jehož kopie dnes stojí v areálu skanzenu Muzeum liptovské dědiny v Pribylině.[4] Gotický základ má také kaštel v Humenném.
Renesanční zámečky se vyskytují v různých architektonických typech, čtyřkřídlé či trojkřídlé s arkádovým nádvořím, i nepravidelného tvaru. Dochovanými stavbami tohoto typu jsou například Kaštel ve Strážkach, Diviaky, pozdně renesanční kaštel s rozlehlým opevněním s nárožními bastiony v obci Divín, později barokně a klasicistně upravený reprezentativní lovecký kaštel v Betliaru či vodní kaštel v Bytči, kde v roce 1611 probíhal proces s Alžbětou Báthoryovou. V barokním slohu byl postaven např. kaštel v Topoľčiankách, příkladem barokně-klasicistní stavby je kaštel Svätý Anton (zvaný též Antol).
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaštieľ na slovenské Wikipedii.
- 1 2 3 DUDÁK, Vladislav; POŠVA, Rudolf; NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie světové architektury. 1: A - K. Praha: Baset, 2000. ISBN 978-80-86223-07-0. S. 479.
- ↑ Hrad, zámok a kaštieľ. S. 254. Slovenská reč [PDF online]. 1984 [cit. 2026-09-15]. Roč. 49, čís. 4, s. 254. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ PLAČEK, Miroslav; BÓNA, Martin. Encyklopedie slovenských hradů. Praha: Libri, 2007. 392 s. ISBN 978-80-7277-333-6. S. 380, 381.
- ↑ Zámek Parížovce, Múzeum liptovskej dediny Pribylina. www.hrady.cz [online]. [cit. 2026-09-18]. Dostupné online.
