Rektascenze

Rektascenze (modře vyznačený úhel) a deklinace (zeleně) na nebeské sféře. Rektascenze se měří podél nebeského rovníku od jarního bodu k deklinační kružnici objektu.

Rektascenze (značka α, zkratka RA) je úhlová souřadnice, která spolu s deklinací určuje polohu bodu na nebeské sféře v rovníkových souřadnicích druhého druhu. V tradičním vymezení se měří směrem k východu podél nebeského rovníku od jarního bodu k deklinační kružnici procházející daným objektem. Zpravidla se vyjadřuje v hodinách, minutách a sekundách, přičemž 24 hodin odpovídá plnému úhlu 360°.

Rektascenze je obdobou zeměpisné délky na obloze. Společně s deklinací se používá k uvádění poloh hvězd a dalších nebeských objektů v astronomických katalozích a mapách.

Vymezení

Nebeský rovník je průmětem zemského rovníku na nebeskou sféru. Jarní bod je jedním z jeho průsečíků s ekliptikou; Slunce jím prochází při březnové rovnodennosti z jižní nebeské polokoule na severní. Deklinační kružnice objektu prochází oběma nebeskými póly a daným objektem.

Rektascenze určuje směr kolem nebeské sféry, zatímco deklinace udává úhlovou vzdálenost od nebeského rovníku na sever nebo na jih. Obě souřadnice popisují směr k objektu; jeho vzdálenost z nich samotných určit nelze.

Jednotky a zápis

Rektascenze se obvykle zapisuje v rozsahu $0^{\mathrm {h} }\leq \alpha <24^{\mathrm {h} }$; hodnota 24^h se zapisuje jako 0^h. Hodina rektascenze se dělí na 60 minut a minuta na 60 sekund. Jde o časovou míru úhlu; přepočet na stupně vychází ze vztahu 24^h = 360°.

Převod jednotek rektascenze na úhlovou míru

Jednotka rektascenze	Odpovídající úhel
1h (hodina)	15°
1m (minuta)	15′
1s (sekunda)	15″

Například 6^h 00^m 00^s odpovídá 90°. Pro numerické výpočty se používá také zápis v desetinných stupních.

Vztah ke hvězdnému času

Rektascenze souvisí s místním hvězdným časem a hodinovým úhlem objektu. Hodinový úhel se měří směrem k západu od místního nebeského poledníku. Při vyjádření všech tří veličin v hodinách platí

$t=\Theta -\alpha ,$

kde $t$ je hodinový úhel, $\Theta$ místní hvězdný čas a $\alpha$ rektascenze. Úhly se přitom uvažují s periodou 24 hodin. Pro přesný výpočet musejí být hvězdný čas a rektascenze vztaženy ke stejnému počátku: pravému, nebo střednímu jarnímu bodu.

Při horní kulminaci objektu je jeho hodinový úhel nulový, takže se místní pravý hvězdný čas rovná jeho zdánlivé rektascenzi. Rozdíl zdánlivých rektascenzí dvou hvězd v okamžicích jejich horních průchodů poledníkem se proto rovná rozdílu příslušných místních pravých hvězdných časů, s periodou 24 hodin. Střední hvězdný den trvá přibližně 23 hodin 56 minut 4 sekundy středního slunečního času.

Referenční soustava a epocha

Orientace zemské osy i poloha jarního bodu se mění vlivem precese a nutace. Souřadnice vztažené k rovníku a jarnímu bodu daného data se proto mohou měnit i u objektu, jehož směr v prostoru je stálý. Při přesném zápisu se uvádí použitá referenční soustava; u tradičních souřadnic také datum, ke kterému jsou rovník a jarní bod vztaženy, například J2000,0.

Moderní astrometrie používá mezinárodní nebeskou referenční soustavu ICRS. Její prostorově pevnou orientaci realizuje referenční rámec ICRF, založený na polohách vzdálených mimogalaktických zdrojů. Osy ICRS jsou velmi blízké orientaci tradiční soustavy pro J2000,0, mezi oběma však existuje malá odchylka. Také v ICRS se polohy běžně vyjadřují rektascenzí a deklinací.

Od volby referenční soustavy se rozlišuje epocha polohy, tedy okamžik, k němuž se uvedené souřadnice objektu vztahují. Například vlastní pohyb hvězdy způsobuje změnu její rektascenze a deklinace i v pevně orientované soustavě.

Odkazy

Související články

• Deklinace
• Rovníkové souřadnice
• Hodinový úhel
• Hvězdný čas
• Sférická astronomie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rovníkové souřadnice na Wikimedia Commons
• Miroslav Šulc: Vypočtěte si hvězdný čas na webu České astronomické společnosti

Autoritní data	PSH: 335 GND: 4177661-6

Portály: Astronomie