Serie A 1963/1964
| Serie A 1963/1964 | |
|---|---|
 Mistr ligy | |
| Země |  Itálie |
| Informace | |
| Ročník | 62. ročník (32. ročník Serie A) |
| Vítěz | Boloňa (7. titul) |
| Nejlepší střelec |  Harald Nielsen (21 branek) |
| Sestupující | Modena SPAL Bari |
Soutěžní ročník Serie A 1963/1964 byl 62. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 32. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 14. září 1963 do 7. června 1964 a skončila vítězstvím Boloně, které získalo celkem sedmý titul po 23 letech.
Nejlepším střelcem se stal opět dán Harald Nielsen (Boloňa), který vstřelil 21 branek.
Události
[editovat | editovat zdroj]Před sezonou
[editovat | editovat zdroj]Nováčci soutěže bylo Lazio a Bari, které se vrátili po dvou letech. Poprvé v klubové historii hrálo nejvyšší ligu i sicilská Messina.
Obhájci titulu Inter provedli výměnu s Fiorentinou. K Nerazzurri šel Sarti a Milani. K fialkám se přesunul Maschio a Buffon. Přišel i Szymaniak (Catania). Městský rival Milán se posílil o brazilce Amarilda (Botafogo). Odešel Barison (Sampdoria), ale hlavně trenér Nereo Rocco, který se po vítězství v poháru PMEZ rozhodl odejít do Turína. Vystřídal jej Carniglia (Řím). Juventus se rozhodlo angažovat Brazilce Neného (Santos) a da Costu (Atalanta). Z Římem si vyměnil hráče:Nicolè za Menichelli. Řím se hodně posílil, když přišli němci Schütz (Borussia Dortmund) a Schnellinger (Kolín), také do týmu přišel za rekordních 250 milionů lir + tři hráči Sormani (Mantova) a stal se tak nejdražším hráčem na světě do roku 1967. Velmi ambiciózní klub Mantova přivedla do svého týmu brankáře Zoffa (Udinese) a na hostování přišel Schnellinger a Nicolè (oba Řím). Do Anglie se rozhodl vrátil John Charles (Řím → Cardiff City) a Eddie Firmani (Janov → Charlton).
Další změny byli: Giancarlo Danova (Turín → Catania), Sergio Brighenti (Sampdoria → Modena), Jorge Toro (Sampdoria → Modena), Maryan Wisnieski (Lens → Sampdoria), Francisco Lojacono (Řím → Fiorentina), Giorgio Puia (Vicenza → Turín), Carlo Galli (Janov → Lazio).
Během sezony
[editovat | editovat zdroj]Do 11. kola měl obhájce titulu Inter stejný počet bodů jako jejich rival Milán, ale mezi 12. až 19. kole vedlo Rossoneri. Jenže pak přišla krize, která vedla v březnu k výměně trenéra a přišel Liedholm. Boloňa s Nerrazzuri se dostali do vedení ligy. Dne 4. března tisk upozornil na skutečnost, že podle antidopingového testu provedeného po zápase Turín–Boloňa (1:4) bylo pět hráčů pozitivně testováno na amfetamin felsinei[1][2]. Trest vydaný v prvním stupni fotbalovou federací uložil Boloni ztrátu prohry v daném utkání a dodatečný trest ve výši jednoho bodu, což způsobil pohyb v tabulce kde Nerrazzuri se ocitlo na špici a v dalším kole odskočil o 4 body. Jenže další zvrat přišel tři kola před koncem. Kontrolní analýza lahví nezjistila žádnou stopu po dopingové látce a tak se klubu vrátili body. Oba kluby měli stejný počet bodů a muselo se rozhodnout v dodatečném utkání. To se odehrálo v Římě, přičemž Boloňa vyhrála 2:0. Zápas se odehrál 7. června, jen čtyři dny od úmrtí prezidenta klubu Renata Dall'Ara.
Sestup do Serie B znamenal pro kluby Bari a SPAL. O třetím sestupujícím se muselo rozhodnout v dodatečném utkání hrané v Miláně mezi Modenou a Sampdorii, které skončilo 0:2.
