Celé roky padal z útesů, vybuchoval, přejížděly ho kamiony a na vlastní kůži testoval snad každý nebezpečný výrobek, který kdy opustil továrnu ACME. A zatímco Kojot Vilda sbíral jednu životní ránu za druhou, jeho staří známí z Looney Tunes si užívali slávu a dostávali hlavní role – nejen Kačer Daffy, ale i kanárek Tweety, nemluvě o Bugs Bunnym, který si vysloužil dokonce hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy. A on? Pořád někde padá do rokle. Jenže s tím je konec! Po letech marného pronásledování Ptáka Uličníka a jeho nesnesitelného „mig, mig“ se Kojot Vilda rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou a vrátit úder. S pomocí právníka, který má k úspěchu asi stejně daleko jako on k chycení Ptáka Uličníka, vyráží do boje proti ACME!

17. století, evangelická vesnice v srdci německých zemí. S příchodem tajemného vojáka s výraznou jizvou na tváři se rozehrává působivé černobílé drama Markuse Schleinzera. Tvrdí, že je dědicem opuštěné usedlosti, a přestože obyvatelé vesnice zpočátku pochybují o jeho nároku na dědictví, jeho identitu nezpochybní ani na okamžik. Netuší, že se stali obětí podvodu. Pod vojenskou uniformou se totiž skrývá žena, jejíž promyšlená lest uvede v omyl celou vesnici.  Film vychází ze skutečných, byť spletitých historických událostí. Sandře Hüller vynesl Stříbrného medvěda a získal scenáristickou cenu Thomase Plucha za nejlepší scénář.

Snímek Jinak než jiní se v žádném světovém archivu nedochoval jinak než coby torzo. Na trvalém historickém významu to filmu ubrat nemohlo – jde o první a na velmi dlouhou dobu poslední případ ve světové kinematografii, kdy se ústřední postavou stává homosexuál. V duchu několika svých tehdejších osvětově pojatých hraných filmů (tzv. aufklärungsfilme) pojednal Richard Oswald tabuizované téma s nejvyšší zdrženlivostí, což samozřejmě nemohlo zabránit rozhořčení (zdaleka nejen konzervativních kruhů) a volání po cenzuře. Do riskantního projektu odvážně „vsadil“ své tehdy už značné renomé dobový herecký idol Conrad Veidt. (NFA)