Přeskočit na obsah

Bydhošť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bydhošť
Bydgoszcz
Bydhošť
Bydhošť – znak
Znak
Bydhošť – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška60 m n. m.
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíKujavsko-pomořské
Okresměstský okres
Bydgoszcz
Bydgoszcz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha175 km²
Počet obyvatel324 984 (2024)[1]
Hustota zalidnění1 857,1 obyv./km²
Správa
StarostaRafał Bruski
Vznik1038
Oficiální webwww.bydgoszcz.pl
Telefonní předvolba(+48) 52
PSČ85-001 až 85-915
Označení vozidelCB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bydhošť (polsky zvuk Bydgoszcz [bydgošč], německy Bromberg) je hlavní město Kujavsko-pomořského vojvodství v severním Polsku na soutoku řek Brda a Visla. Historie ovlivnila zejména výstavba vodního kanálu spojující Odru a Vislu. Je osmým největším polským městem. Žije zde přibližně 325 tisíc[1] obyvatel, s aglomerací má přes 470 000 obyvatel. Ve městě od roku 1968 sídlí Univerzita Kazimíra Velikého. Symbolem města jsou nové sýpky, které jsou spojeny s novodobou architekturou.

Původně zde byla slovanská rybářská osada. První písemná zmínka pochází z roku 1238. V roce 1331 ji obsadil Řád německých rytířů, ale roku 1343 připadla opět polskému králi Kazimíru Velikému. Ten Bydhošti 19. dubna 1346 udělil městská práva. V následujícím období se ve městě začali usazovat Židé. V 15. a 16. století bylo významným centrem obchodu s pšenicí. Na konci polsko-švédské války bylo město v roce 1629 dobyto a značně poškozeno vojskem švédského krále Gustava II. Adolfa. Švédy bylo opakovaně dobyto ještě v letech 1656 a 1657. Ze zdejšího hradu zůstala pouze zřícenina a obydleno bylo pouze 94 domů. 6. listopadu 1657 zde byla uzavřena smlouva mezi polským králem Janem Kazimírem II. Vasou a braniborským kurfiřtem Fridrichem Vilémem I. o postupu proti Švédům.[zdroj?]

Před prvním dělením Polska to bylo bezvýznamné místo, kde v roce 1717 žilo pouhých 150 obyvatel.[2] Při prvním dělení Polska v roce 1772 Bydhošť připadla Prusku a byla přejmenována na Bromberg. Fridrich II. Veliký zahájil velkou přestavbu Bydhoště a nechal zde vybudovat 25 km dlouhý Bydhošťský kanál spojující Vislu a Odru. Bydhošť se tak stala významným obchodním centrem. Po porážce Napoleona se Bydhošť Tylžským mírem stala součástí Varšavského knížectví a v letech 1815–1848 Poznaňského velkovévodství a pak opět připojena k Prusku. V roce 1910 zde žilo 57 700 obyvatel, z nichž 84 % bylo Němců a 16 % Poláků. Na základě Versailleské smlouvy se Bydhošť stala součástí obnoveného Polska a zdejší obyvatelstvo muselo buď přijmout polské občanství, nebo se vystěhovat. V roce 1926 tak oproti roku 1910 žilo ve městě o více než 63 000 Němců méně.[zdroj?]

Na počátku německé invaze v roce 1939 zde při tzv. Krvavé neděli bylo zabito kolem 300 německých obyvatel. Po obsazení města Němci popravili stovky polských a židovských obyvatel. Celkem během války zahynulo kolem 37 000 obyvatel.[zdroj?]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Katedrála sv. Martina a Mikuláše z let 1466–1502 je nejstarší stavbou ve městě. Je zde pozdněgotický obraz Madony s růží a Panna Marie Milosrdné z 16. století.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie, označovaný také jako kostel klarisek je jednolodní gotickorenesanční kostel z let 1582–1602. Zajímavý je zde strop ze 17. století.
  • Lloydův palác, který charakterizuje růst města
  • Wyspa Młyńska, Mlýnský ostrov je místo historickými budovami nedaleko hlavního náměstí starého města. V 17. století zde bývala královská mincovna. Z konce 18. století pochází tzv. Biały Spichlerz (Bíla Sýpka)
  • Hotel Pod Orłem, Hotel Adler, byl v neobarokním slohu postaven v roce 1896 místním architektem Józefem Swiecickim, který navrhl asi 60 budov v celé Bydhošti.
  • Bazilika sv. Vincence z Pauly z let 1925–1939 je největší kostel v Bydhošti a jeden z největších v Polsku. Má kapacitu kolem 12 000 lidí a byl postaven polským architektem Adamem Ballenstedtem (1880–1942) podle vzoru římského Pantheonu.
  • Tři sýpky z 19. století na břehu řeky Brda v ulici Grodzka jsou oficiálním symbolem města. V současnosti jsou zde výstavní prostory místního muzea.

Evangelický hřbitov

[editovat | editovat zdroj]

Park v centru města býval německým evangelickým hřbitovem. Ačkoli náhrobky byly v minulosti zničeny, v zemi se nachází 80 tisíc ostatků. Na tomto místě je plánován zábavní park.[3]

Pohlednice železničního ředitelství v Bydhošti

Velký význam měla a má železniční doprava v Bydhošti. Koncept výstavby železnice vznikl v roce 1842. V roce 1851 byla zahájena samotná výstavba Pruské východní železnice z Kryże do Bydhoště, poté v roce 1852 do Gdaňska a v roce 1853 do Královce. V roce 1862 byla následně postavena Varšavsko-bydhošťská železnice a Bydhošť se tak stala význačným železničním uzlem. Trať do Varšavy byla prvním a až do roku 1877 jediným železničním spojením mezi pruským a ruským územím.[4][5]

Souběžně s výstavbou této železnice byl 27. července 1851 založen servisní podnik Pruské východní dráhy, který sídlil v Bydhošti v blízkosti hlavního nádraží a který byl nejstarším polským výrobcem kolejových vozidel. Pokračovatelem této tradice je podnik Pojazdy Szynowe Pesa Bydgoszcz.[6]

Vývoj Bydhošťské železnice

Specifickou úlohu hraje ve městě vnitrozemská vodní cesta, která se zde postupně s nástupem průmyslové revoluce vyvíjela. Mimořádný význam hraje to, že se v Bydhošti nachází kanál spojující povodí Visly a Odry, což ovlivnilo i rozkvět obchodu v této oblasti. Význam tohoto kanálu, který se vyvíjel téměř dvě století neustále rostl.[zdroj?]

3,5 km od centra města se nachází letiště Ignace Jana Paderewského. V roce 2013 přepravilo přes 343 tisíc cestujících a bylo tak devátým největším letištěm v zemi. Je zde také jeden z největších polských železničních uzlů. Tramvajová doprava je provozována od roku 1888 a v současnosti[kdy?] je ve městě 9 linek s 29,1 km kolejí.[zdroj?]

Bydhošť (panorama)

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Dostupné online.
  2. ↑ Bydgoszcz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (polsky) Page Version ID: 79548419.
  3. ↑ https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/az-80-000-neznamych-lidskych-koster-misto-zabavniho-parku-tak-dopadlo-v-bydhosti
  4. ↑ GEISSLER, Andreas; KOSCHINSKI, Konrad. 130 Jahre Ostbahn: Berlin - Königsberg - Baltikum. Berlin-Schöneberg: Ges. für Verkehrspolitik und Eisenbahnwesen (GVE) 119 s. ISBN 978-3-89218-048-7.
  5. ↑ KLEE, Wolfgang. Preussische Eisenbahngeschichte. Stuttgart: Kohlhammer 259 s. (Kohlhammer Edition Eisenbahn). ISBN 978-3-17-007466-8.
  6. ↑ PESA dodá ČD motorové jednotky – tuzemsko nemá co nabídnout. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2026-04-21]. Dostupné online.
  7. ↑ http://www.wkszawisza.pl WKS Zavisza
  8. ↑ http://www.astoria.bydgoszcz.pl Astoria Bydgoszcz
  9. ↑ Sukcesy klubu – Regionalne Towarzystwo Wio∂larskie LOTTO-Bydgostia-WSG | Bydgoszcz | wio∂larstwo | Ņeglarstwo | turystyka kajakowa | – informacje

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]