Běsno
| Běsno | |
|---|---|
 Celkový pohled na Běsno | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Kryry |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°10′49″ s. š., 13°30′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 117 (2021)[1] |
| Katastrální území | Běsno (7,94 km²) |
| PSČ | 439 86 |
| Počet domů | 69 (2021)[2] |
  Běsno | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 156981 |
| Kód k. ú. | 756989 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Běsno (německy Wiessen) je vesnice, část města Kryry v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se devět kilometrů jihovýchodně od Podbořan.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní název vesnice zněl Běsna a byl odvozen ze slova běs. Ke změně na Běsno došlo v 16. století. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: „in Pyesna“ (1342), Biestna (1352), Byesna (1367–1369), Byestna (1384–1399), Byezna (1405), „in Bissna“ (1379), „in villa Byestnye, in Biestna, in Biestnie“ (1388), Byesna (1410), v Běsně (1474), ve vsi Běsně (1522), Biesno (1595), Vezen (1654),[3] Wessen a Wiesen (1787), Wieszen (1846) a Běsno, Bězno nebo německy Wieszen (1854).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1342, kdy patřila cisterciákům ze zbraslavského kláštera.[5] Koncem 14. století části vsi vlastnili měšťané z Prahy, Žatce a Rakovníka. V roce 1434 byla vesnice majetkem vladyckého rodu Vlčků z Minic a po nich byla přikoupena k petrohradskému panství. V roce 1595 zde existoval samostatný statek Beneše Libštejnského z Kolovrat, kterému byl v roce 1623 zkonfiskován a s celou vsí připojen k Nepomyšli.
Samostatná škola byla v obci zřízena už v roce 1801.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Severní částí vesnice protéká Očihovecký potok. Část katastrálního území východně od silnice z Vrbice do Soběchleb zasahuje na území přírodního parku Džbán. Západně od vsi se nacházejí chmelnice.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 493 obyvatel (z toho 233 mužů), z nichž bylo 26 Čechoslováků, 460 Němců a sedm cizinců. Kromě jednoho evangelíka a čtrnácti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 494 obyvatel: 75 Čechoslováků, 416 Němců a tři cizince. Většina stále byla římskými katolíky, ale žili zde také dva evangelíci, jeden člen církve československé a osm lidí bez vyznání.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 458 | 498 | 511 | 519 | 510 | 493 | 494 | 214 | 249 | 213 | 142 | 100 | 104 | 115 | 117 |
| Domy | 63 | 67 | 83 | 92 | 82 | 88 | 98 | 92 | — | 58 | 45 | 67 | 66 | 67 | 69 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Strojetice. | |||||||||||||||
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítaní lidu v letech 1869–1950 bylo Běsno samostatnou obcí v okrese Podbořany. V letech 1961–1980 bylo částí obce Strojetice v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je častí města Kryry v okrese Louny.[12]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Uprostřed návsi stojí kostel svatého Mikuláše s gotickým presbytářem a barokní lodí z počátku 18. století. U silnice do Soběchleb je barokní špýchar z roku 1740.[13]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Po roce 1926 jako učitel na místní škole působí básník Jan Alda.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Eduard Fiedler (1. října 1890 – 12. června 1963 Stuttgart, Německo), pedagog, v letech 1938–1945 starosta města Chomutov, v letech 1952–1960 ministr pro záležitosti odsunutých, uprchlíků a válečných poškozenců ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
- Franz Josef Anton von Pirkershausen (1841–1906 Wolfsberg, Rakousko), námořní důstojník, od 1895 velitel křižníku Císař Franz Josef I.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Barokní sýpka
Erb nad vchodem do sýpky
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Běsno, s. 127.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Běsno, Wießen, s. 68.
- ↑ EMLER, Josef (ed.). Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými. Praha: Královská česká společnost nauk, 1881. 436 s. Dostupné online. S. 309–310.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 15.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Běsno, s. 67.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Běsno na Wikimedia Commons
- Běsno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
