Harald V.

Harald V.
Norský král
Doba vlády	17. ledna 1991 – 28. srpna 2026
Korunovace	17. ledna 1991
Narození	21. února 1937 Skaugum, Norsko
Úmrtí	28. srpna 2026 (ve věku 89 let) Oslo
Předchůdce	Olaf V.
Nástupce	Haakon VIII.
Manželka	Sonja Haraldsen
Potomci	Haakon VIII. Marta Louisa Norská
Dynastie	Glücksburkové
Otec	Olaf V.
Matka	Marta Švédská
Příbuzní	Ragnhild Norská a Astrid Norská (sourozenci) Viktorie Švédská (kmotřenka) Mette-Marit Norská (snacha) Maud Angelica Behnová, Leah Behnová a Emma Behnová (vnoučata)
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harald V. (21. února 1937 Skaugum – 28. srpna 2026 Oslo) byl norský král. Na trůn nastoupil po smrti svého otce Olafa V. dne 17. ledna 1991. Narodil se v Skaugumu, v oblasti Asker poblíž Osla.

Harald byl třetím dítětem a jediným synem Olafa V. a Marty Švédské. V roce 1940, v důsledku německé okupace během druhé světové války, musela norská královská rodina do exilu. Harald strávil část dětství ve Švédsku a ve Spojených státech amerických. Roku 1945 se vrátil do Norska, a následně studoval na Univerzitě v Oslu, na Norské vojenské akademii a na Balliolově koleji Oxfordské univerzity.

Harald V. byl formální hlavou Norska a zároveň nejvyšším představitelem Norské církve a vrchním velitelem Norských ozbrojených sil. Jako pravnuk krále Eduarda VII. byl nepřímým bratrancem bývalé britské královny Alžběty II., a tudíž také teoreticky možným následníkem britského trůnu.

Král Harald V. měl dvě starší sestry, princeznu Ragnhild (1930–2012; žila v Brazílii) a princeznu Astrid (narozenou 1932; žije v Oslu).

Život

Dětství a vzdělání

Harald jako korunní princ v roce 1955

Když se princ Harald narodil v Skaugumu, byl prvním dědicem norského trůnu narozeným v Norsku po několika staletích. Malý princ byl pokřtěn v Královské kapli v Královském paláci v Oslu biskupem Johanem Lundem 31. března.

V roce 1940 musela celá královská rodina opustit domov kvůli německé invazi. Dramatická cesta na sever byla poznamenána německými snahami zabít krále bombardováním. Bylo rozhodnuto, že bude lepší rodinu rozdělit. Král a korunní princ Olaf měli zůstat v Norsku a korunní princezna se třemi dětmi se měla pokusit uniknout do Švédska. Její skupina dosáhla svého cíle v noci 10. dubna, ale ačkoli byla princezna Marta narozena ve Švédsku, měla na hranicích problémy. Podle princezny Astrid a dalších přítomných byla prý s dětmi vpuštěna do země až poté, co řidič vyhrožoval vylomením brány. Ale když král a korunní princ žádali švédského ministra zahraničních věcí, zda mohou jednu noc nerušeně přespat ve Švédsku, byli odmítnuti.

Princ Harald strávil následující dny v Sälenu, poté byli přemístěni 16. dubna do domu prince Carla Bernadotta ve Frötunu. 26. dubna se skupina přemístila do Drottningholmu poblíž Stockholmu. Prameny tvrdí, že král Gustav V. měl přátelský vztah ke svým norským hostům, ale téma války nebylo nadneseno. Avšak vlivní švédští politici, včetně ministra spravedlnosti Westmana, chtěli vrátit korunní princeznu a prince Haralda zpět do Norska, aby mohl být uznán králem německými okupanty. Král a princ chápali, že Švédsko není dobrým místem pro exil a začali plánovat přemístění zbytku rodiny do USA. Dne 17. srpna korunní princezna a její děti odpluli z Finska na palubě lodi American Legion.

Harald a jeho matka a sestry prožili válku ve Washingtonu D.C. Jeho otec Olaf a král Haakon VII. pobývali spolu s exilovou vládou v Londýně. Mladý princ se setkal také s prezidentem Rooseveltem a navštívil norské vojáky cvičící ve Spojených státech a Kanadě. Od roku 1943 studoval na The White Hall Country School'. S končící válkou se rodina v roce 1945 vrátila do vlasti.

Na podzim roku 1945 byl zapsán do třetího ročníku Smestad skole; byl prvním členem královské rodiny, který chodil na veřejnou školu. V roce 1955 vystudoval Oslo katedralskole a na podzim téhož roku začal studovat na Univerzitě Oslo. Později vystudoval Norskou vojenskou akademii.

V roce 1960 vstoupil na oxfordskou Balliolovu kolej, kde dva roky studoval historii, ekonomii a politologii. V roce 1960 také učinil svou první oficiální zahraniční cestu, a to do Spojených států.

Dospělost, kralování

Korunní princ Norska se stává královým zmocněncem ve věku 18 let. Harald se poprvé zúčastnil pravidelného vládního setkání – Státní rady – 27. září 1957 a přísahal na norskou ústavu 21. února 1958. Ve stejném roce také poprvé vládl jako regent v době královy nepřítomnosti.

Harald se oženil v roce 1968 se Sonjou Haraldsen; tato svatba vzbudila mnoho kontroverzí, poněvadž se jednalo o ženu „z lidu“. Měli dvě děti – princeznu Märthu Louise a korunního prince Haakona, nynějšího krále.

Král předsedá pravidelným pátečním vládním setkání (Státní rada) v Paláci v Oslu. Absolvuje také každý týden setkání s premiérem a ministrem zahraničí. Přijímá zahraniční vyslance a každé září otevírá jednání parlamentu. Dle norské ústavy jmenuje vládu, která musí mít podporu parlamentu (parlamentarismus v Norsku trvá od roku 1884), a jmenuje premiéra. V případě nejasné situace v parlamentu konzultuje své kroky s předsedou vlády a předsedou parlamentu. Intenzivně cestuje po Norsku a činí oficiální státní návštěvy. Udílí všechny státní pocty a řády.

Jako vášnivý námořník Harald reprezentoval Norsko na Olympijských hrách v jachtingu a byl vlajkonošem na zahajování letních olympijských hrách v Tokiu v roce 1964. Vybojoval bronz, stříbro i zlato na mistrovstvích světa. V červenci 2005 král zvítězil na evropském šampionátu ve Švédsku na královské plachetnici Fram XV. V roce 2007 získal na mistrovství světa šesté místo.

Setkání Haralda V. a Václava Havla

Král Harald V. přijal 21. května 1991 v Oslu československého prezidenta Václava Havla. Harald V. s manželkou Sonjou navštívil ve dnech 18.–20. března 1997 Českou republiku. Na Pražském hradě se setkal s prezidentem Václavem Havlem a druhý den také s premiérem Václavem Klausem a předsedou Senátu Petrem Pithartem. V květnu 2004 přijal v Královském paláci v Oslu českého prezidenta Václava Klause s manželkou Livií.

Královo zdraví a smrt

Třikrát během svého dosavadního kralování král musel dočasně zanechat vládnutí pro hospitalizaci a rekonvalescenci: od prosince 2003 do poloviny dubna 2004 kvůli rakovině močového měchýře a od dubna do začátku června 2005 kvůli stenóze aorty. Během těchto období vládl jako regent korunní princ Haakon. Král byl také znám jako vášnivý kuřák, kvůli svým diagnózám však zlozvyku rychle zanechal.

V srpnu 2026 přerušil výkon svých pravomocí kvůli své hospitalizaci v souvislosti s léčbou hemolytické anémie. Jeho stav byl během této hospitalizace popisován jako velmi vážný a členové královské rodiny zrušili své veřejné povinnosti. Dne 24. srpna královský dvůr oznámil zhoršení jeho zdravotního stavu a léčbu antibiotiky kvůli infekci krevního řečiště.

Harald V. zemřel 28. srpna 2026 v 6:35 SELČ v Národní nemocnici v Oslu ve věku 89 let. Po jeho úmrtí vyjádřili soustrast představitelé Norska i zahraničí, v zemi byl vyhlášen státní smutek. Pohřben byl dne 9. září 2026 v Oslu.

Tituly a vyznamenání

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Haralda V..

Královy funkce a čestné tituly

Král byl hlavou Norské církve, čtyřhvězdičkovým generálem, admirálem a nejvyšším velitelem Norských ozbrojených sil. Pěchotní batalion – Stráž Jeho Veličenstva Krále – plní funkci osobní stráže krále a ostatních členů královské rodiny, hlídá královské rezidence, včetně Královského paláce a sídla korunního prince v Skaugumu, stejně tak Královské mauzoleum na hradě Akershus.

Dále byl spolu se svou sestřenicí z druhého kolene, královnou Alžbětou II., patronem Anglo-norské společnosti v Londýně.

Vývod z předků

Kristián IX.

Frederik VIII. Dánský

Luisa Hesensko-Kasselská

Haakon VII.

Karel XV.

Luisa Švédská

Luisa Oranžsko-Nasavská

Olaf V.

Albert Sasko-Kobursko-Gothajský

Eduard VII.

Viktorie

Maud z Walesu

Kristián IX.

Alexandra Dánská

Luisa Hesensko-Kasselská

Harald V.

Oskar I. Švédský

Oskar II. Švédský

Joséphine de Beauharnais mladší

Karel Švédský

Vilém Nasavský

Žofie Nasavská

Pavlína Württemberská

Marta Švédská

Kristián IX.

Frederik VIII. Dánský

Luisa Hesensko-Kasselská

Ingeborg Dánská

Karel XV.

Luisa Švédská

Luisa Oranžsko-Nasavská

Harald V. je pravnuk britského krále Eduarda VII., dánského krále Frederika VIII. a švédského krále Oskara II.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harald V of Norway na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Harald V. Norský na Wikimedia Commons
• Harald V. Norský v databázi Olympedia (anglicky)

Předchůdce: Olaf V.

Norský král 1991–2026

Nástupce: Haakon VIII.

Autoritní data	NKC: xx0024482 BIBSYS: 90408970 GND: 118901222 ISNI: 0000 0000 7860 4067 KulturNav: ad40a9ab-1859-41dd-90b6-247f56a42724 LCCN: n87904814 NARA: 10572219 NLI: 987013121176005171 SELIBR: 287856 SUDOC: 179291556 VIAF: 51672816 WorldCat Entities: E39PBJmP3gQBPVpw4r4kxv89jC

Portály: Norsko | Lidé