NGC 613
| NGC 613 | |
|---|---|
 | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | spirální galaxie a aktivní galaktické jádro |
| Třída | SB(rs)bc / HII / Sy[1] |
| Objevitel | William Herschel |
| Datum objevu | 9. prosince 1798 |
| Rektascenze | 01h 34m 18,2s[1] |
| Deklinace | -29°25′06″[1] |
| Souhvězdí | Sochař (lat. Scl) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 9,9[2] |
| Úhlová velikost | 5,5′ × 4,2′[2] |
| Vzdálenost | 86 M[3] ly |
| Plošná jasnost | 13,2[2] |
| Poziční úhel | 120°[2] |
| Rudý posuv | 0,004940 ± 0,000017[1] |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Rozměr | 100 000 ly |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 613 |
| IRAS | IRAS F01319-2940 a IRAS 01319-2940 |
| Principal Galaxies Catalogue | PGC 5849 |
| Jiná označení | NGC 613, PGC 5849, MCG -5-4-44 , VV 824, ESO 413-G11,[1] GC 361[4] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NGC 613 je spirální galaxie s příčkou s aktivním galaktickým jádrem v souhvězdí Sochaře. Její zdánlivá jasnost je 9,9m a úhlová velikost 5,5′ × 4,2′.[2] Od Země je vzdálená 86 milionů světelných let.[3] Galaxii objevil William Herschel 9. prosince 1798.[4] Její první fotografie byla pořízena v roce 1912 a byla na ní rozpoznána spirální ramena.[5]
V galaxii byla pozorována supernova SN 2016gkg, kterou 20. září 2016 na počátku exploze fotograficky zachytil argentinský amatérský astronom Victor Buso. Supernova byla typu IIb a ve viditelném světle zjasňovala rychlostí 40 magnitud za den. Díky včasnému zachycení výbuchu mohla být supernova podrobně zkoumána v různých oblastech elektromagnetického spektra.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 613 [online]. [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 613 [online]. SEDS.org [cit. 2020-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky)
- 1 2 3 BERSTEN, M. C.; FOLATELLI, G.; GARCÍA, F., et al. A surge of light at the birth of a supernova. S. 497–499. Nature [online]. Únor 2018 [cit. 2020-01-02]. Roč. 554, čís. 7693, s. 497–499. Dostupné online. arXiv 1802.09360. doi:10.1038/nature25151. Bibcode 2018Natur.554..497B. (anglicky)
- 1 2 SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 613 [online]. [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ O'MEARA, Stephen James. Deep-Sky Companions: Southern Gems. [s.l.]: Cambridge University Press, 2013. Dostupné online. ISBN 9781107015012. Bibcode 2013dcsg.book.....O. S. 36–39. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 613 na Wikimedia Commons - NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 613 [online]. [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 613 [online]. SEDS.org [cit. 2020-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky)
- SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 613 [online]. [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 613 [online]. [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- Katalog NGC 613 [online]. [cit. 2020-01-02]. Dostupné online.
- NGC 613 v prachu, hvězdy a supernova [online]. NASA, 2018-02-28 [cit. 2020-01-02]. Dostupné online.
- NGC 613 [online]. Evropská jižní observatoř, 2003-12-19 [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
